Proč digitální národ váhá s umělou inteligencí a jak český paradox změnit ve výhodu?

Mluví o ní všichni – „Umělá inteligence“. Pojem, který se skloňuje ve všech pádech, od zasedaček korporací, až po malé živnostníky nebo studenty na školách. Přesto, když se podíváme na reálná čísla a skutečné využití v českých firmách, panuje zde zvláštní ticho. Jsme národ, který miluje technologie, ale bojí se je naplno využít ve svůj prospěch a růst. Kde se stala chyba? A jak ji napravit a proměnit zmíněnou nejistotu v konkurenční výhodu, která vás posune v zaměstnání nebo podnikání o parník vpřed?

Pravděpodobně se aktuálně nacházíme v klíčovém momentu. Nejde o to, zda Česká republika dohání svět v umělé inteligenci, ale o to, jakou roli se rozhodneme hrát v nadcházející době. Čelíme fenoménu, který lze nazvat „českým AI paradoxem“. Na jedné straně stojí národ s mimořádně vysokou digitální gramotností, na straně druhé pak podnikatelské prostředí, které, ačkoliv projevuje zájem, zůstává v praktickém využití AI pozoruhodně váhavé. Toto pravděpodobně pociťujete i vy, ať už ve své kariéře, nebo ve svém podnikání.

Můj článek si neklade za cíl pouze popsat problém. Ambicí je rozebrat skutečné, často skryté bariéry, které brání pokroku a poskytnout vám jasný a na české prostředí přizpůsobený námět na zamyšlení, jak toto váhání proměnit ve vaši osobní a profesní konkurenční výhodu.

Současný stav AI v českém byznysu

Nejnovější statistiky naznačují rychlou dynamiku. Průzkumy z června 2025 ukazují, že 45% českých firem umělou inteligenci využívá a dalších 39% její zavedení zvažuje. To představuje zajímavý nárůst oproti starším údajům z přelomu let 2024 a 2025, kdy Český statistický úřad a Hospodářská komora hlásily využití jen u zlomku našich firem.

Tento skok naznačuje, že trh se posunul z úvodní fáze „co to je?“ do fáze „jak na to?“. Jedno období seznamování skončilo a nyní přichází moment rozhodnutí se.

Pro vás to znamená jediné, konkurenční tlak sílí a vyčkávání přestává být životaschopnou strategií. Konverzace se definitivně přesunula od otázky zda, k otázce jak.

Nejčastěji se AI nasazuje v marketingu a komunikaci (65%), administrativě (50%) a v analýze dat (50%). Poptávka po základních informacích klesá a stoupá potřeba praktických návodů zaměřených na měřitelnou návratnost investic – což je přesně mise, kterou si DIGIZÍN klade za cíl plnit.

Vidím ale velké rozdíly a odlišné cesty k AI ve velkých korporacích a v malých a středních podnicích. Dohledaná data ukazují propastný rozdíl v míře nasazení v závislosti na velikosti firmy. Zatímco v roce 2024 využívalo AI 40% velkých podniků s více než 250 zaměstnanci, u menších firem byla čísla podstatně nižší. Tento rozdíl potvrzuje, že velké, často mezinárodní společnosti mají prostředky a kapacity, aby šly příkladem.

Problém nespočívá primárně v penězích. Bariérou není přístup k technologii, ale schopnost najít příležitosti, řídit změny a vyčlenit interní zdroje (především čas a lidi) na nové iniciativy.

Zatímco velké firmy mají četná oddělení pro rozvoj, malé a střední podniky tuto výhodu nemají. Průzkumy potvrzují, že vysoké finanční náklady jsou hlavní překážkou jen pro 6 % firem. Skutečný problém je tedy organizační, nikoliv finanční.

A nesmíme zapomenout na lidský faktor, kdy vidím naděje a obavy, od vedení, až po zaměstnance. Zatímco zhruba 70% manažerů vnímá AI jako krok správným směrem, na úrovni řadových zaměstnanců podpora klesá na 50%, přičemž 15% má na AI vyloženě negativní názor. Jako největší překážka je přitom paradoxně uváděn „odpor zaměstnanců ke změnám“.

Zde se však management často dopouští chybného přístupu. Tento „odpor“ není příčinou problému, ale jeho symptomem. Je projevem selhání vedení vytvořit jasnou vizi změny. Pokud zaměstnanci nerozumí, proč se změna děje, jak je ovlivní a jakou podporu dostanou, jejich přirozenou reakcí je strach a pasivita. „Odpor“ je tedy ve skutečnosti selháním v komunikaci vedení, nikoliv problémem zaměstnanců.

Takový poznatek nám ukazuje, že úspěšné digitální změny vyžadují posílení pravomocí zaměstnanců a efektivní komunikaci od vedení. Pro manažery to znamená, že plán na zavedení AI, který se soustředí pouze na samotnou technologii, je často odsouzen k neúspěchu. Musí jít o plán, který jasně komunikuje, jak AI práci lidem obohatí, nikoliv jen zruší.

Bariéry rozšíření AI v českých firmách

Zde jsem pro vás dohledal hlavní bariéry rozšíření AI technologií a nástrojů v českých firmách.

Tato čísla vyvracejí mýtus, že AI je příliš drahá. Pouze 6% firem uvádějí finanční náklady jako hlavní problém a je zřejmé, že skutečná bolest leží jinde. Problémy jako „nejasnosti při výběru nástrojů“ (62%) a „nevím, kde začít“ (57%) jsou voláním po informacích, srozumitelném a praktickém obsahu, který vám DIGIZÍN nabízí.

Strach ze změn, břemeno dokonalosti a kreativní práce

Informaci doplním o postřehy expertů, že manažeři, kteří úspěšně vedou týmy deset nebo patnáct let, nevidí důvod měnit fungující systém. A ještě přidám, že českým firmám chybí „kultura dělání chyb“, které jsou vnímány jako selhání, nikoliv jako příležitost k učení. To vše je umocněno obtížemi, které mají manažeři s vedením „měkkým“ způsobem a s hodnocením kreativní, neopakovatelné práce, kterou AI umožňuje.

Projekty umělé inteligence jsou ze své podstaty experimenty s nejistým výsledkem. V prostředí, kde neexistuje kultura chyby, jsou manažeři motivováni se těmto experimentům vyhýbat, protože neúspěch je vnímán jako osobní selhání. To je zásadní bariéra, která vyžaduje zásadní posun v tom, jak jsou výkon a inovace měřeny a odměňovány. Cesta vpřed pro české firmy vede přes vytváření prostředí, kde je bezpečné experimentovat a selhat.

Ohromujících 35% firem, které již AI používají, přiznává, že nedokáže vyhodnotit její přínosy. Pokud nedokážete změřit dopad, nemůžete ospravedlnit další investice a iniciativa postupně zanikne. Neschopnost změřit návratnost (ROI) je příčinou váhání i mylného vnímání vysokých nákladů. Proč manažeři váhají? Protože přínos je nejasný. Proč někteří vnímají náklady jako vysoké, i když jsou objektivně nízké? Protože bez prokázaného přínosu se jakýkoli náklad zdá být vysoký.

Začarovaný kruh nerozhodnosti lze prolomit jedině tak, že se na začátku každého projektu stanoví jasné klíčové ukazatele výkonnosti (KPI). Prvním krokem musí být pochopení obchodních cílů. Lidem vždy připomínám myšlenku „měřte to, na čem záleží“. Neměli byste se soustředit jen na to, jak nástroje používat, ale především na to, jak nastavit měření dopadu na ušetřený čas, snížené náklady nebo zvýšené příjmy.

Zavedení AI nástrojů a nových postupů

No a jak to tedy má být ve firmách? Změna musí přijít shora! Mé poselství je jednoznačné – efektivní zavedení AI vyžaduje proces řízený shora. Delegovat tuto zodpovědnost třeba na IT oddělení je „recept na neúspěch“, protože AI není jen zavedením nové technologie, ale změnou ve fungování celé firmy. Jde o řízení změn a organizace, což vyžaduje skutečné vedení.

Takový přístup přesouvá pozornost od matoucího množství nástrojů k cílené analýze největších bolestí a příležitostí ve vašem podnikání nebo zaměstnání. Jedná se o metodiku, kterou DIGIZÍN své čtenáře a členy pravidelně učí. Náš prémiový průvodce by vás mohl krok za krokem provést vlastním „auditem AI příležitostí“ a pomoci vám identifikovat oblasti ve vaší práci (nebo v práci vašich klientů), kde může umělá inteligence přinést nejrychlejší a největší užitek, ať už jde o automatizaci rutinních úkolů, zlepšení zákaznického servisu, nebo třeba personalizaci marketingu.

Tento princip přímo reaguje na některé bariéry. Zahrnuje změnu rolí ve firmách tak, aby odpovídaly cílům přechodu k AI, poskytování příležitostí zaměstnancům přicházet s nápady a zapojení takzvaných „integrátorů“, kteří pomáhají propojit staré a nové způsoby práce. Jde o budování lidského kapitálu a důvěry, které jsou pro úspěch nezbytné.

Blízká budoucnost AI a změny, kterým neujdete

Dohledal jsem poznatky ze zprávy Světového ekonomického fóra (Future of Jobs Report 2025), které jsou varováním i příležitostí. Očekává se, že do roku 2030 bude nějak poznamenáno v průměru 40% dovedností zaměstnanců a podnikatelů.

Nejrychleji rostoucí dovednosti jsou kombinací technických a lidských schopností. Mezi špičkové technické dovednosti patří práce s AI a velkými daty, sítě a kybernetická bezpečnost a technologická gramotnost. Mezi klíčové měkké dovednosti se řadí analytické myšlení, kreativní myšlení, odolnost/flexibilita/agilita a vůdčí schopnosti/sociální vliv.

Informace nám ukazují, že budoucnost nepatří čistým technologům ani čistým kreativcům. Patří jedincům, kteří dokáží propojit oba světy. Nejhodnotnější dovedností není jen používat AI, ale aplikovat na její výstupy kreativní a analytické myšlení. Jde o to vědět, jaké otázky klást, jak interpretovat výsledky a jak je využít do širší strategie a do postupů.

Informace o dovednostech je třeba propojit s konkrétními pracovními pozicemi. Nejrychleji rostoucí profese jsou technologické, například specialista na AI, datový analytik a dále třeba profese spojené se zelenou transformací.

Naopak nejrychleji klesající jsou rutinní administrativní a kancelářské práce – zadávání dat, bankovní úředníci. Dohledané studie dále uvádí, že i když třeba taková profese, jako softwarový vývojář zůstane, náplň práce se posune od manuálního kódování, k návrhu systémů a integraci s AI.

Takové trendy je třeba zasadit do naší reality. Jedna ze studií odhaduje, že generativní AI má potenciál zvýšit růst české ekonomiky o 0,3 % ročně. To není jen abstraktní číslo, představuje součet nárůstů produktivity v tisících firem. Tento trend se přímo dotýká vaší reality. Oněch 0,3 % HDP se realizuje, když třeba ušetříte 10 hodin týdně na tvorbě obsahu, když zautomatizujete své reporty a když využijete AI k dokončení svých úkolů za poloviční čas. Tím se potenciál stává hmatatelným a osobním.

Stručně řečeno, hlavní překážky rozšíření AI v České republice nejsou finanční ani technologické, ale organizační, strategické a kulturní. Toto váhání však není slabinou, ale příležitostí. Cesta vpřed tak stojí na těchto pilířích.

Tento článek není návod, ale poskytl námět na zamyšlení. Nyní je na vás, abyste překonali ostych. Vyzývám vás, abyste se stali vůdci změn ve svých organizacích a využili tento okamžik k tomu, abyste se v éře umělé inteligence stali lídry. To je v souladu s hlavním poselstvím DIGIZÍN: „Přestaňte tápat, začněte být lídři“.

A pro úplnost, seznam některých AI nástrojů, které se mi v minulosti osvědčily a které vám mohou v začátcích pomoct.