Umělá inteligence (AI) je všude kolem nás, ať už si toho všímáme, nebo ne. Zatímco ještě před pár lety jsme o AI mluvili hlavně jako o technologii budoucnosti, dnes už ovlivňuje naši práci, ekonomiku i každodenní život. A právě v pracovní oblasti začíná AI pořádně míchat kartami. Krize pracovních míst je realita, která už je zřejmě tady mezi námi. Co se děje, proč se o tom tolik mluví a jaké to má dopady na běžné lidi? Pojďme si to společně rozebrat.
Začněme konkrétním příběhem. Na konci dubna 2025 oznámil šéf populární jazykové aplikace Duolingo, že firma přechází na „AI-first“ strategii. V praxi to znamená: „Postupně přestaneme využívat externí spolupracovníky na práci, kterou zvládne AI.“ Zní to jako suché firemní sdělení, ale realita je mnohem osobnější. Už v roce 2023 propustilo Duolingo desítky překladatelů a na podzim 2024 i většinu svých kreativních autorů. Tedy lidí, kteří tvořili vtipné a originální jazykové úkoly, díky nimž si aplikace získala srdce milionů uživatelů. Jejich práci převzaly suché a někdy nudné algoritmy.
Jeden z bývalých autorů Duolinga popsal situaci takto: „Pracovali jsme s AI nástroji, ale nikdy nebyly na úrovni, kdy by zvládly psát lekce bez lidského zásahu. Myslel jsem si, že budu spíš editovat výstupy AI, ale nečekal jsem, že mě nahradí tak rychle.“
Nejde jen o Duolingo, AI mění trh práce napříč obory! Duolingo není výjimka. Umělá inteligence už teď nahrazuje lidi v profesích, kde by to ještě před pár lety znělo jako sci-fi. Týká se to například těchto oborů a profesí.
A pozor, nejde jen o jednotlivce na volné noze. Celé redakce, designérská studia nebo týmy ve videoherním průmyslu přicházejí o zakázky, protože firmy dávají přednost levnější a rychlejší AI.
Krize pracovních míst, která není na první pohled vidět
Možná si říkáte: „Vždyť technologie vždycky měnily trh práce, proč je z toho teď takový rozruch?“ Odpověď je jednoduchá. Rychlost a rozsah změn jsou enormní. AI nevytlačuje jen rutinní, nudné práce, jak se často předpovídalo, ale čím dál víc i ty kreativní a odborné. A hlavně, děje se to teď, ne až za deset let.
Například mezi čerstvými absolventy vysokých škol v USA je dnes největší rozdíl v nezaměstnanosti oproti celkové populaci za posledních 40 let. Jedním z důvodů je, že firmy místo juniorních pozic raději investují do AI, která zvládne stejnou práci rychleji a bez nároků na dovolenou. Podle průzkumů až 40 % pracovních míst po celém světě může být v příští dekádě ovlivněno AI. Ať už zánikem, změnou náplně nebo přesunem na jiné pozice. A jak to může vypadat v praxi? Ukážeme si možné scénáře a příběhy.
Kreativní práce – „Byla jsem obsahová autorka, psala jsem otázky do jazykových lekcí. Bavilo mě to, mohla jsem být kreativní. Dnes to dělá AI – a výsledek je nudný, často plný chyb. Duolingo bylo vždycky známé pro svůj humor, teď je to spíš robotická šeď,“ popisuje bývalá zaměstnankyně.
Ilustrátoři a grafici – „Přišli jsme o klienty, protože firmy začaly používat AI generátory obrázků. Někteří kolegové museli úplně změnit obor,“ říká jeden z ilustrátorů.
Novináři a redakce – Známý herní magazín Polygon byl prodán firmě, která je podezřívána z masivního využívání AI článků. Lidská redakce tak možná zcela skončila.
AI není všemocná, ale mění pravidla hry od základu. Je fér dodat, že AI zatím není univerzální náhradou za lidi. Podle průzkumu Salesforce je spokojených s AI řešeními jen asi pětina firem, většina je naopak zklamaná z výsledků nebo špatné návratnosti investic. AI je zatím nejlepší v úkolech, kde nevadí občasná chyba, proto se tolik uplatňuje v kreativních oborech, kde je těžké přesně měřit kvalitu. Ale to se může s rychlým vývojem poměrně brzy změnit a firmy možná budou víc spokojené…
Ale i tak je trend jasný! Firmy využívají AI hlavně jako nástroj na snižování nákladů a posilování kontroly. Nejde o žádnou „robotickou apokalypsu“, spíš o sérii rozhodnutí manažerů, kteří hledají úspory. Výsledkem je méně pracovních míst, tlak na mzdy a nejistota pro celé profese.
Nejčastější obavy lidí před automatizací pracovních míst
Automatizace a rozmach umělé inteligence (AI) přinášejí do pracovní sféry nejen nové příležitosti, ale také řadu obav, které jsou mezi zaměstnanci i zaměstnavateli velmi rozšířené. Jaké jsou ty nejčastější a proč se jich lidé bojí?
Ztráta pracovních míst a nejistota zaměstnání – jednou z největších obav je, že AI a automatizace povedou k masivnímu zániku pracovních pozic. Zejména těch rutinních, opakujících se nebo administrativních. Lidé se bojí, že jejich profese jednoduše „zmizí“ a oni přijdou o práci bez možnosti rychlého uplatnění jinde. Podle některých studií by do roku 2030 mohlo být automatizováno až 800 milionů pracovních míst po celém světě.
Nutnost rekvalifikace a tlak na nové dovednosti – s automatizací přichází i další velká výzva. Potřeba učit se novým dovednostem. Mnoho lidí se obává, že nebude schopno držet krok s rychlým technologickým vývojem a že rekvalifikace bude pro ně finančně nebo časově nedostupná. Nejvíce jsou ohroženi ti, kteří nemají technické nebo digitální znalosti. Právě rekvalifikace a celoživotní vzdělávání se stávají klíčovými tématy pracovního trhu.
Prohlubování sociálních a příjmových nerovností – AI může zvýšit rozdíly mezi těmi, kdo mají přístup k technologiím a vzdělání, a těmi, kdo ho nemají. Vysoce kvalifikovaní pracovníci a majitelé finančního kapitálu mohou těžit z vyšší produktivity a mezd, zatímco méně kvalifikovaní zaměstnanci riskují ztrátu zaměstnání nebo stagnaci platů. To může vést k ještě větší polarizaci společnosti a prohloubení finančních rozdílů u lidí.
Zhoršení pracovních podmínek a psychická zátěž – další obavou je zintenzivnění pracovního tempa a zvýšená psychická zátěž u zaměstnanců, kteří budou řízeni nebo kontrolováni AI systémy. Automatizace může znamenat větší tlak na výkon, méně samostatnosti a vyšší stres. Navíc se objevují nové formy dohledu nad zaměstnanci, což může vést k pocitu nejistoty a ztráty soukromí.
Etická rizika a ochrana soukromí – AI systémy mohou být náchylné k zaujatosti, což může vést k diskriminačním nebo chybným rozhodnutím například při náboru zaměstnanců nebo hodnocení výkonu. Lidé se obávají také o ochranu svých osobních údajů a o to, kdo a jakým způsobem bude s jejich daty nakládat.
Nejistota ohledně budoucnosti a nedůvěra v technologie – mnoho lidí má z AI prostě strach z neznámého. Nedůvěra v nové technologie, obavy z netransparentnosti rozhodování AI a nejistota ohledně toho, jak rychle se trh práce změní, jsou běžné napříč všemi generacemi.
Obavy jsou reálné, ale změny přinášejí i nové příležitosti
Zatímco některá pracovní místa skutečně zaniknou, AI zároveň vytváří nové profese a příležitosti. Zejména v technologických a kreativních oborech. Klíčem k úspěchu bude jedině ochota učit se novým věcem, rozvíjet digitální dovednosti a nebát se změn.
Co nás čeká dál? Výzvy a otázky pro celou naši společnost. Stojíme totiž na pomyslném rozcestí. Musíme si položit zásadní otázky. Jaké práce chceme v budoucnu chránit a podporovat? Jaká je role kreativity, lidského kontaktu a odbornosti v době, kdy „všechno zvládne AI“? Jak zajistit, aby z AI profitovala celá společnost, ne jen úzká skupina technologických gigantů?
Odpovědi nejsou jednoduché. Jisté ale je, že AI krize pracovních míst není jen vzdálená hrozba, už je tady a týká se nás všech. Ať už jste zaměstnanec, podnikatel, student nebo rodič, je dobré sledovat, co se děje a být připravený na změny. AI je a bude fascinujícím nástrojem, který může přinést spoustu dobrého. Ale také zásadně změnit pravidla hry na trhu práce.
Chcete být v obraze, rozumět novinkám a diskutovat o budoucnosti práce s dalšími čtenáři? Máte vlastní zkušenost s AI ve své práci? Napište nám, váš příběh může pomoct ostatním lépe pochopit, co se děje.
